Rád bych tvrdil, že jsem se už jako kadeřník narodil, ale ve skutečnosti jsem si lásku k vlasům postupně hledal. Jako malý jsem trávil všechen volný čas na hřišti a jako správný fotbalista dbal o svůj vzhled a tím si myslím, že to začalo. Trávil jsem i několik hodin denně před zrcadlem, takže ve chvíli kdy jsem si měl vybrat své budoucí povolání měl jsem jasno.
Už během studia jsem vyhledával možnosti jak své dovednosti zdokonalovat. Měl jsem možnost získávat praxi hned v několika kadeřnictví v Praze, navštívil jsem různá školení i mimo Českou republiku. Jsem vděčný za všechny zkušenosti, příležitosti a doufám, že lidé budou z mé práce stejně nadšení jako jsem já.
Vojtěch Bouček
Kristýna Černovská
Kadeřnicí jsem se chtěla stát už jako malá, věděla jsem to hned. Když jsem byla menší a dostala nějakou panenku, hned jsem jí ostříhala, nebo obarvila vlasy fixou.
Moje sestra a sestřenice by mohly vyprávět, jak načesané běhaly tenkrát po chalupě.
To, že mě vlasy fakt fascinují jsem zjistila po té, kdy mě táta s mámou několikrát vzali ke kadeřníkovi a já se mohla dívat. Přišlo mi to úžasné. Takže pak, když se měly podávat přihlášky na střední, já měla hned jasno.
Jsem sice mladá, ale toho rozhodnutí jsem nikdy nelitovala. Moje práce je zároveň i můj koníček a já to zbožňuji.